|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
| |
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Fenomén vzniku perzistence u bakterií - vliv toxin-antitoxin systémů.
Váchal, Martin ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Většina současně studovaných bakteriálních druhů je schopna tvořit malou heterogenní frakci perzistentních buněk, tolerantních k řadě antibiotik, a přesto geneticky identických s citlivou mateřskou populací. Bakteriální perzisteři vznikají stochastickou regulací buněčných procesů buďto po indukci vnějším stresovým stimulem nebo spontánně i v podmínkách příznivých pro růst. Podle způsobu vzniku byli rozděleni na perzistery typu I a perzistery typu II. Mnoho recentních studií prokázalo uplatnění toxin-antitoxin (TA) systémů v perzistenci. TA systémy jsou běžně se vyskytující genetické elementy prokaryot. Sestávají se ze stabilního proteinového toxinu, inhibujícího určitý esenciální buněčný proces, a nestabilního antitoxinu, který účinek toxinu neutralizuje. Toxinové části jsou u perzisterů silně exprimované a v nadbytku nad antitoxiny mají zřejmě zásadní roli v navození tolerance k antibiotikům (MDT). Tato práce shrnuje příčiny vzniku perzisterů i jejich hypotetické strategie přežití, a zabývá se především TA systémy, kontrolujícími perzistenci modelového organismu Escherichia coli. Důraz je kladen na popis molekulárních mechanismů toxicity a její regulaci u TisB/IstR-1 TA systému typu I, HipBA, RelBE, MazEF, DinJ-YafQ, MqsRA TA systémů typu II a GhoST TA systému typu V. Klíčová slova: perzistence,...
|
host ::
RSS.